BACHA, KLÍŠTĚ!!!
Při našich výšlapech a toulkách po okolí i dálkách , kdy se snažíme si užívat krásné počasí,
koukat na přírodu, všechny ty stromy, rostlinky a zvířátka se poslední dobou musíme I tak trochu obávat…
A čeho, že? Dobrá otázka!Jednoho velmi nepříjemného hmyzu! A tím ted´mám na mysli klíštata!!!
Klíště neboli Ixodes ricinus patří mezi roztoče a živí se sáním krve na savcích, plazech a ptácích a je i přenašečem mnoha infekčních chorob. Mezi nejznámější z nich patří – lymská boreliózy a klíšťová encefalitida.
Nejčastěji se lidé domnívají, že si je přinesou z lesa!To ovšem není tak uplně pravda.
Do nás se běžně zakousne klíště i na zahradě, nebo v parku a světě div se, už jsem si ho donesla i z Lysé hory, což by pro ně mělo být spíše netypické :-(
Aktivní bývají klíšťata už 14 dní po odtání sněhu a předpověď jejich aktivity můžete sledovat na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Výskyt infikovaných jedinců pak sledují příslušné místní hygienické stanice.
A teď co s tím? Do přírody asi chodit nepřestaneme, že :-)
Důležitá je prevence!
Vhodný oděv, což znamená - dlouhé rukávy,dlouhé nohavice (zastrčené do ponožek – no ano, tohle bohužel ještě není IN ani COOL, ale může vás to ochránit před borelioźou)
Pak neméně důležité, použití repelentu, prohlédnutí celého těla po příchodu z přírody (a to večer i ráno)
Okamžité odstranění klíštěte po jeho objevení a dezinfekce místa kousnutí!
Určitě vás teď ale napadá spousta otázek, že!
Jaké jsou rozdíly mezi repelenty?
Jak klíště správně vyndat?
Co když mi tam nechá ty kusadla?!
Mám to celý rudý, co s tím?
A jak je to s tou boreliózou a encefalitidou?
Uaaah....
Tak se na to mrkneme:
Co jsou to ty repelenty...?
Repelent je látka odpuzující hmyz, tedy repelent, maskuje náš pach a predátoři nás tak nevyčmuchají. To ale jen v případě, že je tato látka dostatečně účinná. Kromě toho by měla být i bezpečná, a to nejen pro nás, ale i pro krajinu.
Nejúčinnější chemické látky mají takové názvy, že by se jimy z fleku daly i strašit děti, ale pro pořádek uvádím: N,N -diethyl-3 -methylbenzamide (též N ,N -diethyltoluamid, DEET), Icaridin (též picaridin, KBR 3023), P -mentane-3 ,8 -diol (též PMD) a IR3535.
To, jestli nás náš repelent dostatečně ochrání závisí kromě výběru repelentu na více faktorech:
Na způsobu jeho aplikace, na množství a aktivitě hmyzu, na počasí (vyšší teplota snižuje účinnost repelentu), na naší atraktivitě pro hmyz či na aktivitě, kterou vykonáváme (pocení či promoknutí snižují efektivitu repelentů).
Při použití repelentu je proto vhodné dodržovat několik zásad (pokud je repelent určen na kůži):
*nanášíme vždy na odhalenou kůži či na oblečení (pod oblečení nenanášíme)
*při nanášení na obličej se vyhýbáme oblasti očí a úst (nezapomenout však opatrně nanést okolo uší).
*Pokud používáme sprej, pak ho nejprve nastříkáme do dlaně a až poté naneseme na obličejové části.
*Nedáváme na poraněnou či jinak poškozenou pokožku.
*Jestliže nanášíme repelent vícekrát denně nebo po delší dobu (několik dní, týdnů), tak je vhodné místa na kůži, kam jsme nanesli repelent, po návratu z venku umýt vodou a mýdlem.
Jednotlivé repelentní přípravky se liší dobou ochrany, proto se vždy držíme doporučení výrobce a aplikaci případně opakujeme v daných časových intervalech.
Nesmíme zapomínat ani na to, že jeden přípravek může chránit odlišnou dobu proti různým druhům hmyzu (například 4 hodiny proti komárům, ale jen 2 hodiny proti klíšťatům).
Na trhu už existují i kombinované přípravky repelentů a opalovacích krémů, tato kombinace však není nejvhodnější, opalovací krém totiž zpravidla aplikujeme častěji než repelent.
Co se týče dětí, existují repelenty vhodné již od 2 měsíců věku, nicméně platí, že nejlepší je vyhýbat se s miminky místům, kde by mohlo dojít k pokousání hmyzem či používat dobře utěsněnou moskytiéru.
Repelenty můžeme použít na oblečení, ale ty s obsahem DEET mohou poškodit plasty, umělé materiály či kožené výrobky, proto opatrně kolem hodinek, brýlí apod.
Repelentní účinek vykazují i některé esenciální oleje získávané z přírodních zdrojů – například z eukalyptu nebo rozmarýnu. Největším problémem je u nich úzké spektrum účinku (tedy na malý počet parazitů) a jejich krátká doba ochrany vzhledem k těkavému charakteru.
Preventivní užívání vitaminu B se podle nejnovějších studií ukázalo bohužel bez efektu a to i v případě komárů.
Odstranění klíštěte
Klíště by se mělo odstranit ihned, jak ho objevíme. Původci infekčních onemocnění jsou totiž ve slinách klíštěte a s jejich množstvím (tedy s délkou přisátí) se zvyšuje i pravděpodobnost nakažení. Bohužel to však neznamená, že když vyndáme malé klíště ještě v lese nebo jinde na procházce, že nám nestihlo nic předat.
V současné době je za nejlepší postup pro odstranění klíštěte považován tento:
Na místo přisátí klíštěte stříkneme jodovou či alkoholovou desinfekci!
Vhodným předmětem (speciální pinzeta, háček, ubrousek…) klíště vyvikláme pohybem ze strany na stranu, klíště se pouští po 2-3 minutách
Klíště zlikvidujeme (zabalit do ubrousku a zapálit na nehořlavém povrchu)
Místo přisátí opět vydesinfikujeme!
Kusadla v rance, co teď?
Nepodaří-li se klíště vytáhnout celé a kusadla zůstanou v rance, není třeba se obávat přenosu infekce, protože jen ze samotných kusadel přenos infekce nehrozí. Kusadla vyhnisají nebo samy odpadnou, stejně jako v případě zadřené třísky. Nutné ale je ranku vydesinfikovat, abychom předešli zanícení.
Lokální reakce
V místě přisátí se mohou objevit lokální reakce např. v podobě malé zarudlé bulky, zduření či svědění. Ranku po klíštěti je třeba v několika dalších dnech sledovat a jakékoliv zdravotní změny na kůži či změny celkového zdravotního stavu konzultovat s lékařem. Lokální reakce ale naštěstí ne vždy znamená nákazu.
Klíště nevyhazujeme
Chceme-li si být jisti, že klíště nebylo přenašečem infekčního onemocnění, můžeme ho nechat otestovat a předejít tak případným zdravotním komplikacím v případě skryté formy onemocnění. Klíště stačí vložit do igelitového sáčku a poslat či odnést do laboratoře na vyšetření. Seznam laboratoří je přístupný na internetu.
A ted´něco k těm nemocem!
Lymská borelióza
V České republice je každý rok kolem 4 000 hlášených případů lymské boreliózy. Člověk se nakazí zpravidla od klíštěte, k přenosu může dojít také skrz drobné ranky nebo přes kůži. Neměli bychom tedy klíště mačkat mezi prsty či ho vyndávat pouze holou rukou. Nejčastěji onemocní děti ve věku 5 – 9 let a dospělí nad 50 let. Více se vyskytuje borelióza u žen než u mužů (1 ,7 :1).
V prvních stádiích se projevuje červeným prstencem na kůži s bledým prostředkem – tak zvané „býčí oko“ (to ale nemusí být vždy přítomno). U dospělých typicky větší než 5 cm, u dětí i menší. Místo nebolí (může být citlivé na dotyk), není nateklé ani nevystupuje nad povrch kůže. Později se pak tyto fleky mohou objevit na dalších místech těla!
Dále také červené pupínky/uzlíky na ušních boltcích, nose, dvorcích prsních bradavek a šourku. Tyto kožní projevy doprovází únava, malátnost. Během několika týdnů se mohou přidružit i bolest i svalů a kloubů. Rizikovým je postižení nervového systému. V méně častých případech pak borelióza napadá i srdce, oko nebo játra.
Borelióza jakožto bakteriální onemocnění se léčí antibiotiky, ty je potřeba nasadit co nejdříve. Vyhledejte tedy lékaře, pokud se u vás objeví „býčí oko“ nebo pokud máte příznaky infekce (horečka, malátnost) v období do 2 až 4 týdnů po objevení klíštěte na svém těle.
Klíšťová encefalitida
Meningoencefalitida je označení virového onemocnění způsobujícího zánět mozkových blan. Podobná virová onemocnění se vyskytují i jinde po světě, například japonská, západonilská nebo východní koňská encefalitida. Česká republika drží nepříliš pozitivní prvenství v počtu případů z celé EU – v roce 2017 z celkového počtu 3 079 bylo 22 % právě u nás (jedním z důvodů je i nízká proočkovanost), přičemž výskyt v posledních letech je setrvalý.
Nemoc má velkou variabilitu, od bezpříznakového průběhu, přes klasické projevy postižení centrální nervové soustavy až po úmrtí. Při klasickém projevu se v první fázi může objevit lehké onemocnění připomínající chřipku (zvýšená teplota, únava, bolest svalů, kloubů, hlavy). Následuje 4 – 10 dní bez obtíží a poté se projeví postižení centrálního nervového systému – bolest hlavy, světloplachost, zánět spojivek, poruchy spánku, koncentrace a další. Léčba probíhá několik týdnů a následky mohou být trvalé. Riziko stoupá s věkem, nicméně současné studie ukazují, že až 2 /3 dětí po prodělané nemoci dlouhodobě trpí poruchy učení, paměti, spánku či bolestmi hlavy. Dalším rizikovým faktorem je onemocnění diabetem (cukrovkou). Často se také stává, že pacient neví, že klíště měl. V současnosti neexistuje lék, který by léčil přímo příčinu, léčí se tedy pouze projevy onemocnění.
Specifickou prevencí je očkování. Očkuje se 3 dávkami:
klasické schéma – první dávka, druhá za 1 až 3 měsíce, třetí 5 až 12 měsíců po druhé
zrychlené schéma – první dávka, druhá za 14 dní, třetí 5 až 12 měsíců po druhé
Dostatečná ochrana před nakažením nastává zhruba po dvou týdnech od druhé dávky. První přeočkování je po 3 letech, další po 3 až 5 letech (kratší interval pro starší osoby, zejména nad 60 let). V současné době je proočkovanost populace v ČR pouze kolem 30 %.
Co tedy říct na závěr?!
Better safe than sorry !
Aneb po česku : Prevence především!
Ve zkratce znovu: vhodný oděv, repelent, důsledná kontrola a okamžité odstranění klíště a možné očkování.
Farmaceut na mateřské
@farmaceut_na_materske
